Návrhy NRZP ČR na doplnění pracovního návrhu vyhlášky, kterou se stanoví bližší vymezení schopností zvládat základní životní potřeby  a způsob jejich hodnocení ze dne 20. 7. 2011

 

 

 

          

VYHLÁŠKA

ze dne  …………. 2011,

 

kterou se stanoví bližší vymezení schopností zvládat základní životní potřeby  a způsob jejich hodnocení

 

           

Ministerstvo práce a sociálních věcí stanoví podle § 9 odst. 6 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění zákona č.       /2011 Sb.:

 

 

Část první

Posuzování  schopnosti zvládat základní životní potřeby

 

§ 1

 

(1) Schopnost osoby zvládat základní životní potřeby se pro účely stanovení stupně závislosti hodnotí podle skutečností a kritérií, které jsou pro jednotlivé základní životní potřeby stanoveny v příloze č. xx k této vyhlášce.

 

(2) Schopnost osoby zvládat základní životní potřeby pro účely stanovení stupně závislosti se hodnotí v přirozeném sociálním prostředí, v němž se osoba pohybuje.

 

(3) Schopnost osoby zvládat základní životní potřeby se hodnotí v době, kdy je zdravotní stav ustálený; za ustálený zdravotní stav se považuje stav, kdy je zřejmé, že podle poznatků lékařské vědy dalšími léčebnými a rehabilitačními opatřeními a prostředky nedojde k zlepšení nebo obnovení funkčních schopností.                                                      

§ 2

 

(1) Při hodnocení schopnosti zvládat základní životní potřeby se posuzuje, zda z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je rozsah duševních, mentálních, tělesných a smyslových funkčních schopností dostatečný ke každodennímu zvládání jednotlivé základní životní potřeby, tzn. zda je osoba schopna dlouhodobě, samostatně, spolehlivě a opakovaně rozpoznat potřebu úkonů, jež k naplnění jednotlivé základní životní potřeby vedou, fyzicky je provádět obvyklým způsobem a kontrolovat správnost jejich provádění. Přitom se přihlíží, zda jde o zdravotní postižení trvale ovlivňující funkční schopnosti, k  výsledku rehabilitace a k současnému stavu adaptace osoby na zdravotní postižení.

 

(2) Při hodnocení schopnosti osoby zvládat úkony péče o vlastní osobu a úkony soběstačnosti se přihlíží k provedení úkonu s použitím kompenzační pomůcky jen v případech stanovených v příloze č. xx k této vyhlášce.

        (3) U zdravotních postižení, u nichž průběžně dochází ke zhoršování a zlepšování zdravotního stavu, se funkční schopnost zvládat základní životní potřebu stanoví tak, aby odpovídala průměrnému rozsahu funkční schopnosti.

        (4) Posuzování zdravotního stavu a stupně závislosti okresní správy sociálního zabezpečení provádějína základě odborných posudků vztahujících se k důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. Tyto posudky je povinna si vyžádat od ošetřujícího lékaře, případně dalších lékařů specialistů, od ergoterapeuta, případně od dalších odborníků, zejména od psychologa, logopeda, speciálního pedagoga atd. K posouzení je povinna přizvat posuzovanou osobu, pokud je to možné, a posuzované skutečnosti s ní projednat.

 

            (5) Při posuzování zdravotního stavu a stupně závislosti u osob s duševním onemocněním si okresní správy sociálního zabezpečení vyžádají také posudek od klinického psychiatra.

 

            (6) Okresní správy sociálního zabezpečení vytvářejí odborné týmy z odborníků uvedených v odst. 4 a 5 k posuzování zdravotního stavu a stupně závislosti. Posuzovaná osoba má právo seznámit se s odbornými posudky jednotlivých specialistů a případně je s nimi projednat.

 

(7) Okresní správy sociálního zabezpečení spolupracují s úřadem práce a s obcí, v níž má osoba stálé bydliště, a vyhodnocují, zda skutečnosti, zjištěné sociálním šetřením jsou v příčinné souvislosti s poruchou funkčních schopností z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu.

 

(8) V případě, že je stanovena doba platnosti posouzení zdravotního stavu a stupně závislosti, a posuzovaná osoba nebo její zákonný zástupce nepožádá včas o nové posouzení, zahájí příslušná okresní správa sociálního zabezpečení sama proces nového posouzení, a to nejpozději jeden (dva) měsíce před uplynutím doby platnosti posudku.  

 

 

§ 3

 

Pokud osoba starší 18 let věku není schopna z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu každodenně zvládat aspoň jednu ze skutečností, která je pro schopnost zvládat základní životní potřebu stanovena v příloze k této vyhlášce, není schopna základní životní potřebu zvládat.

 

 

§ 4

 

(1) Pokud osoba do 18 let věku schopnost zvládat některou ze skutečností, která je pro schopnost zvládat základní životní potřebu stanovena v příloze k této vyhlášce, nemá z důvodu nízkého věku a tomu odpovídajícímu stupni biopsychosociálního vývoje ještě vyvinutou nebo ji nemá vyvinutou v potřebném rozsahu a kvalitě, není pro účely posuzování stupně závislosti považována za osobu, která je neschopna základní životní potřebu zvládat. To neplatí, pokud osoba z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu při zvládání základní životní potřeby nebo některé ze skutečností, které jsou pro schopnost zvládat základní životní potřebu stanoveny v příloze k této vyhlášce, vyžaduje každodenní mimořádnou péči jiné fyzické osoby.

 

         (2) Při posuzování osob do 18 let věku se přihlíží také k úrovni dosaženého vzdělání. Při nižší úrovni vzdělání, než která odpovídá věku posuzované osoby, bere tuto skutečnost posuzující orgán v úvahu při stanovení celkového posudku a stupně závislosti.

 

           (3) U osob, kterým byl stanoven stupeň závislosti před dosažením 18 let věku, provede okresní správa sociálního zabezpečení nové posouzení zdravotního stavu a stupně závislosti při dosažení 18 let věku takové osoby.

 

 

§ 5

 

Při hodnocení základních životních potřeb pro účely stanovení stupně závislosti se základní životní potřeby, v nichž bylo zjištěno, že osoba z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu není schopna je zvládat, sčítají. Hodnocení toho, zda je osoba schopna je zvládat, probíhá podle kritérií stanovených v příloze č. xx k této vyhlášce.

 

 

 

 

Část druhá

zrušovací ustanovení

 

§ 6

 

Zrušuje se § 1 a 2 a příloha č. 1 k vyhlášce č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách, ve znění vyhlášky č. 340/2007 Sb. a vyhlášky č. 162/2010 Sb.

 

 

§ 7

 

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2012.

 

 

 

 

                                       Příloha k vyhlášce č.        /2011 Sb.

 

 

Vymezení schopností zvládat základní životní potřeby

 

a) mobilita

za schopnost mobility se považuje stav, kdy osoba nepotřebuje pomoc nebo dohled druhé osoby a je schopna zvládat: vstávání, stání, otáčeníse a usedání; zaujímání poloh např. sehnutí, klek apod.; pohyb chůzí krok za krokem na krátkou vzdálenost???, a to i po nerovném či klouzavém povrchu; obstarat nutné pochůzky; přesuny např. na lůžko; dopravu běžným způsobem; držení předmětů denní potřeby a obvyklou manipulaci s nimi (také s těžkými či vysoko uloženými apod.); úkony vyžadující jemnou motoriku např. zamykání a otáčení kohoutů. To vše zvládá navzdory bolesti, třesu, spasmům, záchvatům a pohybové nejistotě, a brání-li osobě tyto skutečnosti, považuje se tato životní potřeba za nezvládnutou. Za nezvládnutou se tato životní potřeba dále považuje, když s dlouhodobým nepříznivým zdravotním stavem souvisí pohybový neklid a hyperaktivita.

 

b)    orientace

za schopnost orientace se považuje stav, kdy osoba nepotřebuje pomoc nebo dohled druhé osoby a je schopna poznávat a rozeznávat zrakem, sluchem a mít přiměřené duševní kompetence, může využít paměť při obvyklých činnostech odpovídajícím způsobem, např. pamatuje si jméno příchozího, trefí, kam je třeba; má běžnou schopnost soustředit se a reagovat na podněty; má schopnost rozumět sociálním situacím, správně je vyhodnotit a chovat se přiměřeně; učit se, plnit povinnosti a úkoly, řešit problémy; ví o svých duchovních potřebách a lidských a občanských právech; orientuje se v čase a v prostoru; v hodnotě a ceně věcí, vyzná se ve svých ekonomických zdrojích a je schopna vykonávat běžné ekonomické operace (penězi i prostřednictvím banky); rozhodovat se, nést zodpovědnost; zvládat stres; a může zaujmout takové pozice, v nichž vidí a slyší obvyklým způsobem, např. v uličním provozu.

 

c)     komunikace

za schopnost komunikace se považuje stav, kdy osoba nepotřebuje pomoc nebo dohled druhé osoby a je schopna navázat kontakt s dalšímilidmi; efektivně a smysluplně se dorozumět a porozumět, např. chápat a umět přiměřeně projevit respekt i kritiku; a to mluvenou řečí srozumitelnou i nezacvičené osobě; psanou zprávou; řečí tělem; běžnými komunikačními prostředky, např. telefonem či počítačem; porozumět všeobecně používaným obrazovým symbolům (červená na semaforu) a zvukovým znamením (klaxon); dále konverzovat a diskutovat; vyplňovat formuláře apod.; a vyřizovat své záležitosti osobně.

 

d)    stravování

za schopnost stravování se považuje stav, kdy osoba nepotřebuje pomoc nebo dohled druhé osoby a je schopna si v obvyklých časových intervalech vybrat a připravit bezpečným způsobem nápoj a stravu, a to v přiměřeném množství a odpovídající kvalitě; přenést je na místo stravování a naservírovat; stravu naporcovat; najíst se a napít přijatelným způsobem a zachovávat při tom pořádek; a dodržovat stanovený dietní režim.

           

e)     oblékání a obouvání 

za schopnost oblékání a obouvání se považuje stav, kdy osoba nepotřebuje pomoc nebo dohled druhé osoby a je schopna si v obvyklých časových intervalech vybrat přiměřené oblečení, doplňky a vhodné obutí; oblékat se, vrstvit oblečení ve správném pořadí, na správnou část těla (např. i přes hlavu a na spodní část těla) a správným způsobem (zapnout a  upravit, kde je potřeba); navléci si rukavice a ponožky; obouvat si všechny potřebné druhy obuvi, případně s pomůckou, a zavázat si tkaničky; zkontrolovat správnost oblečení a obutí; svlékat se, zouvat se za přiměřených podmínek.

 

f)     tělesná hygiena

za schopnost tělesné hygieny se považuje stav, kdy osoba nepotřebuje pomoc nebo dohled druhé osoby a je schopna v obvyklých časových intervalech použít bezpečně dostupné hygienické zařízení; nastavitbezpečně teplotu vody a použít vhodné prostředky; mýt si vhodným způsobem jednotlivé části těla; osušit se; ošetřit si pokožku; upravit si nehty na rukou, případně i na nohou; případně se holit; česat se a upravit si vhodný účes; provádět ústní hygienu odpovídajícím způsobem.

g)    výkon fyziologické potřeby

za schopnost výkonu fyziologické potřeby se považuje stav, kdy osoba nepotřebuje pomoc nebo dohled druhé osoby a je schopna používat bezpečně dostupné WC, a to včas a vhodným způsobem; manipulovat s oblečením; zaujmout vhodnou polohu; vyprázdnit se; provést očistu a zkontrolovat, zda je dostatečná; používat vhodné hygienické pomůcky odpovídajícím způsobem.

 

h)     péče o zdraví

za schopnost péče o zdraví se považuje stav, kdy osoba nepotřebuje pomoc nebo dohled druhé osoby a je schopna udržovat fyzickou a duševní pohodu; vyvarovat se škodlivin a rizik; ve vhodných časových intervalech podstoupit preventivní opatření proti nemocem; v případě potřeby vyhledat odbornou pomoc a dodržovat stanovený léčebný režim, provádět stanovená léčebná a ošetřovatelská opatření, tedy obstarat a odpovídajícím způsobem používat léky a zdravotnický materiál, pomůcky a nástroje při samopéči (měření teploty, glykemie, stanovení aktuální dávky inzulinu, převazy, ošetřování stomie, inhalace, rehabilitace, logopedická a jiná cvičení).

598

i)    osobní aktivity

za schopnost provádět osobní aktivity se považuje stav, kdy osoba nepotřebuje pomoc nebo dohled druhé osoby a je schopna stanovit si a dodržet denní program, zapojit se do sociálních aktivit obvyklých v daném věku; žít v rodině či s partnerem, případně vychovávat děti; vstupovat do vztahů s jinými osobami (blízkými i vzdálenějšími) a chovat se v nich přiměřeně; případně se zúčastnit občanských a náboženských aktivit; zapojit se do studia nebo do zaměstnání a při tom provádět sebekontrolu a být kontrolována, to vše případně v přizpůsobených podmínkách; může se zapojit do kulturních akcí, aktivně provozovat kulturní či sportovní aktivity, případně produkovat kulturní statky; je schopna obstarat si materiál pro pracovní a zájmové aktivity; dodržovat obvyklý denní, týdenní a roční rytmus a plánovat rozdělení času na pracovní nebo domácí aktivity a na volný čas.

 

j)     péče o domácnost 

za schopnost péče o domácnost se považuje stav, kdy osoba nepotřebuje pomoc nebo dohled druhé osoby a je schopna si obstarat a udržet bydlení; vybavit si domácnost; nakládat s penězi, nakoupitslužby, potraviny a další běžné věci,donést je a uložit; ovládat běžné domácí spotřebiče; uvařit a připravit teplé jídlo a nápoje; prát, sušit, vyspravit a uložit prádlo a oděv, to vše případně s použitím domácích přístrojů; vykonávat domácí práce jako umývat nádobí, a dělat další běžný úklid, např. přestlat, uložit věci, umýt hygienické zařízení, utřít prach (i ve vyšších polohách), vytřít, vyluxovat apod. a udržovat pořádek; teplo, případně pečovat o květiny a domácí mazlíčky; případně udržovat motorové vozidlo a kompenzační pomůcky; nakládat odpovídajícím způsobem s odpady.

 

 

Za nezvládnutou se tato životní potřeba považuje, když s dlouhodobým nepříznivým zdravotním stavem souvisí, že osoba potřebuje pomoc nebo dohled také nepravidelně. ???

 

Zpracovali: Ing. Jana Hrdá

                   Bc. Václav Krása

                                                       

 

V Praze 1. srpna 2011